Kontrolka dobíjení má podobu symbolu baterky (akumulátoru) na červeném podkladu. Ve vozidlech pracuje takzvaně „na tmu“. To znamená, že pokud zdrojová soustava elektrické energie vozidla pracuje správně, kontrolka by při jízdě neměla svítit. Rozsvítí se až v okamžiku, kdy se vyskytne nějaká závada. Její správná funkce se ověřuje při každém spuštění motoru. Po otočení klíčkem do předstartovní polohy se rozsvítí kontrolky na přístrojovém štítu včetně kontrolky dobíjení. Ta po natočení motoru musí zhasnout. Jenže ne vždycky tomu tak je.

V zásadě se rozlišují dva problémy signalizované kontrolkou dobíjení. Po natočení motoru buď nezhasne (zůstane tedy svítit), nebo se při otočení klíčku do zmíněné polohy (předcházející roztočení spouštěče) vůbec nerozsvítí. A nesvítí následně ani při chodu motoru. Oboje signalizuje problém, jehož řešení byste neměli vůbec odkládat.

Motor běžet může

Výše popsané však neznamená, že motor auta nepůjde natočit. Spouštěč motoru si totiž bere proud z akumulátoru. Pokud má dostatečné napětí, tak agregát na otáčky potřebné ke spuštění roztočí.

Problém však může nastat záhy. Alternátor, coby zařízení pro výrobu střídavého elektrického proudu, který je následně usměrněn na stejnosměrný potřebný pro elektrickou sít vozidla, má dvě funkce: jednak dobíjí při chodu motoru akumulátor a také přímo za běhu motoru napájí elektrickou sít vozidla. Pokud proud nedodává nebo je jeho hodnota příliš malá, je elektrická soustava auta napájena z akumulátoru. Ten se však po krátkém čase vybije. Nejprve zpravidla přestanou ukazovat palubní přístroje (ručičky budíků náhle spadnou k nule) a po chvíli dojde i k zastavení motoru. Při vzniku podpětí v palubní síti totiž chytrá elektronika postupně před konečným zastavením motoru odpojuje, co se dá.

Nedobíjí i přebíjí

Obecně alternátor buď baterii nedobíjí vůbec (extrémní případ), nebo ji dobíjí málo. Nebo naopak hodně – takzvaně ji přebíjí. Zjištění stavu nabíjení akumulátoru alternátorem je vcelku jednoduché a nevyžaduje žádnou demontáž.

K ověření funkce dobíjení je zapotřebí si pořídit digitální multimetr, který umožňuje měřit v různém rozsahu velikost elektrického proudu, napětí či elektrického odporu. Pro účel kontroly dobíjení akumulátoru se zařízení nastaví na měření napětí, přičemž vhodný rozsah je do 20 voltů.

Při vypnutém motoru připojíme multimetr na póly akumulátoru, a to tak, že dodržíme polaritu. Multimetr ukazuje klidové napětí akumulátoru. To by nemělo být nikdy nižší než 12,4 voltů, ideální stav je 12,6 V. V tuto chvíli již můžeme natočit motor. Po nastartování by měl multimetr ukazovat napětí vyšší než 14 voltů. Zpravidla 14 až 14,6 voltů. Pokud je naměřená hodnota nižší (řekněme třeba 13,5 voltu), alternátor dostatečně nedobíjí. V případě, že je naměřené napětí vyšší než 15 voltů, naopak alternátor přebíjí.

Když nedobíjí (dobíjí málo)

Pokud alternátor málo dobíjí, dojde celkem rychle k vybití akumulátoru. K tomu stačí párkrát natočit motor a jste lidově řečeno „na suchu“. Kromě výše popsaného postupu měření multimetrem obyčejně takový stav akumulátoru signalizuje kontrolka dobíjení.

Aby mohl alternátor vůbec vyrábět elektrický proud, potřebuje se jeho pracovní vinutí uložené na rotoru nejprve nabudit budícím proudem. Ten si alternátor bere z akumulátoru. Pokud se rotor nenabudí, mívá to tři příčiny. Od prodřených sběrných kroužků, kterými je napájena přes kartáče budící cívka (na rotoru), přes krátké uhlíky regulátoru, až po utržené nebo jinak přerušené vinutí rotoru. Při uvedených závadách alternátoru se kontrolka dobíjení vůbec nerozsvítí.

Pokud kontrolka po nastartování motoru zůstane svítit, může se jednak o vadné regulační relé. U všech vozidel, kde se vyskytují různé spotřebiče a současně alternátor dobíjí baterii, se při jejich zapínání mění zatížení alternátoru. Regulační relé mění proud přiváděný do budícího vinutí alternátoru tak, že při různých otáčkách motoru a při různém zatížení (odběru proudu) zůstává napětí na stejné velikosti.

Dalším případem je, že kontrolka svítí, nebo pouze lehce prosvěcuje, lidově řečeno žhne. Tento stav odpovídá vadnému diodovému můstku. Umístěný je v alternátoru, nebo na něm, tedy zvenku. Druhý případ je asi častější. Alternátor generuje střídavý (zpravidla třífázový) proud. Jenže elektrická síť vozidla pracuje se stejnosměrným proudem. Funkcí diodového můstku je měnit vznikající střídavý proud na stejnosměrný, neboli jej takzvaně usměrňovat. Diodový můstek je obvykle možné měnit samostatně a jeho cena se pohybuje od 350 korun. Jedná se v praxi o velmi častou závadu.

Když přebíjí (dobíjí více, než by měl)

Opak výše uvedeného případu je přebíjení. Při popsaném měření ukazuje multimetr napětí na akumulátoru při běžícím motoru a tedy točícím se alternátoru, napětí 15 voltů a více. Pokud k tomu dojde, kontrolka dobíjení při chodu motoru nesvítí. Alternátor totiž „dobíjí“. Ovšem dobíjecí proud je vyšší než jeho maximální hodnota nastavená na regulátoru.

Při přebíjení dochází k přehřívání akumulátoru, který lidově řečeno „vaří“. To je doprovázeno pachem elektrolytu na bázi kyseliny sírové. Někdy se stane, že se elektrolyt dostane z baterie ven. Dochází tedy k ničení akumulátoru. Stálé přebíjení může vést k poškození dalších elektrických zařízení vozidla. Třeba vám budou nadměrně často praskat žárovky ve světlometech. V extrému to mohou odnést i řídicí jednotky vozidla.

Jiné závady – pohon

Že alternátor málo dobíjí, může mít i jinou než elektrickou příčinu. Alternátor je poháněn od motoru plochých řemenem (řemenem pohonu příslušenství). Pokud řemen praskne, alternátor nemůže dobíjet, neboť se netočí. Někdy ale stačí, že je řemen pouze povolený, takže dochází ke ztrátě záběru mezi řemenem a řemenicí alternátoru. Alternátor se sice točí, avšak malými otáčkami. A tedy i málo dobíjí. Ještě před tím, než začnete řešit elektrické závady, je dobré zkontrolovat pohon alternátoru.